"Co následovalo potom, nebylo o nic obtížnější. Obvykle jsem dívky fotografoval nahé. Pak se se mnou obvykle vyspaly. Jen výjimečně, pokud vůbec, se stalo, že se svlékly a pak se se mnou nevyspaly. (Když listuji ve své paměti, uvědomuji si, že se to stalo pouze jednou. Ne, vlastně dvakrát.) Obyčejně dívka nic nenamítala, když jsem odstoupil od stativu s fotoaparátem a přistoupil k ní a začal ji hladit a líbat, a pokud ano, po chvíli stejně roztála, jak se říká.
Ano, takhle jednoduché a prosté to v úhrnu bylo, paní doktorko. Jenomže já vám ještě zdaleka neprozradil všechno."
Kafkův syndrom
Žádné komentáře:
Okomentovat